Publikace a přednášky

  • Richtr, R. (2024). Photorealistic Texture Contextual Fill-In. Heritage, 8(1), 9. https://doi.org/10.3390/heritage8010009 (pdf)
  • Semotanová, E., Myšička, M., Märc, J. (2024) Pramenná základna pro výzkum dějin „starého města“ Mostu na sklonku své existence. (Především nad vizuálními prameny). Ústecký sborník historický. ISSN 0231-9349. (pdf)

Ověřené technologie:

  • Technologie tvorby virtuálního 3D modelu městské zástavby ze starých fotografií, map a plánů (pdf)
  • Technologie digitálního restaurování starých fotografií budov pro tvorbu virtuálních 3D modelů městské zástavby (pdf)

Celková charakteristika plnění projektu v jednotlivých letech:

  • 2025

    I v roce 2025 pokračoval vlastní sběr zdrojových dat s jejich následnou digitalizací. Digitalizace probíhala v digitalizačním centru VÚGTK. Probíhala digitalizace materiálů, zachycujících podobu starého Mostu, ze sbírek Státního okresního archivu Most a Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem. Přičemž ze sbírek Státního okresního archivu Most bylo zdigitalizováno 2 200 stavebních plánů budov a 1 090 starých fotografií, a z Národního památkového ústavu 990 stavebních plánů budov.

    V třetím roce realizace projektu probíhaly práce pro obsah a tvorbu interaktivní specializované mapy s odborným obsahem a možnosti a metody propojení 3D modelu Starého Mostu s databází zdrojových dat. Probíhal historický výzkum k výběru vhodných zdrojových dat, vedoucí k jejich použití pro tvorbu 3D modelů a pro naplnění modelu popisnými historickými informacemi. Byl vytvořen manuál, vzorové rozhovory a sada didaktizovaných materiálů pro sběr výpovědí pamětníků a aplikace těchto výstupů v praxi. Projektový tým zaměřil pozornost na studium toponym, a to oikonym a anoikonym, zeměpisných vlastních jmen neživých přírodních objektů nebo objektů, vytvořených člověkem, v prostoru zaniklého města Most. Cílem studie byla dokumentace toponym za účelem zachycení odrazu původní krajiny, ovlivněné přírodními procesy i činností člověka před těžbou, během níž téměř všechna původní oikonyma a anoikonyma zanikla. Primárním pramenem byl povinný císařský otisk mapy stabilního katastru, katastrální území Most (Brüx) z roku 1842 a další srovnávací materiály. Ze strany UJEP byl plánován výsledek vzniku textu doplňujícího pramennou základnu pro dějiny města Mostu pod názvem Toponyma zaniklého města Mostu, metodika výzkumu. Tento text vznikl díky autorům: Martin Myšička, Eva Semotanová, Jiří Chludil a bude otištěn v recenzovaném periodiku Geodetický a kartografický obzor – GAKO, číslo 12, ročník 2025. https://egako.eu/cs/o-casopise/.

    Digitální restaurování starých fotografií budov pro tvorbu virtuálních 3D modelů městské zástavby bylo ověřeno v praxi. Potvrzené technické řešení (FBX + DAE modely) bylo otestováno a až na problematické detaily UV mapování (pro oddělené textury) se prokázalo jako funkční. Zároveň byla vydefinována nutnost vytváření sady upravených obrázků vzhledem k jejich velikosti a k možné korupci (nežádoucí ovlivnění) daty syntetizovanými AI metodami pro syntézu zastínění části fotografie. Bylo vydefinováno workflow a způsob, jak odlišit původní a jak syntetické textury. Pro případ modelů bez zdrojových fotografií byl vytvořen nástroj na generování textur pomocí vícepohledové stabilní difůze na základě textového promptu. Pro případ modelů s částečnými zdrojovými fotografiemi byl vytvořen nástroj na generování textur pomocí vícepohledové stabilní difůze na základě textového a obrazového promptu. Nástroj dokáže metodou inpaintingu doplnit předpokládaný vzhled oblastí textur 3D modelu, které nejsou na původní fotografii vidět a jsou zastíněné. Nástroj navazuje na výstup Ztech – Technologie digitálního restaurování starých fotografií budov pro tvorbu virtuálních 3D modelů městské zástavby a rozvíjí jej za hranice 2D fotografie do kompletního texturálního pokrytí předpřipraveného 3D modelu. S pomocí výše uvedené technologie byly vytvořeny sety dalších kolorizovaných a rekonstruovaných fotografií. Ty byly následně využity jako vstup pro vytvoření kompletních textur pro pokrytí dodaných 3D modelů.

    Probíhal intenzivní výzkum v oblasti tvorby virtuálního 3D modelu městské zástavby s využitím různých typů podkladových materiálů. Jak již předchozí výzkum ukázal, charakter dostupných starých fotografií, z pohledu jejich geometrických vlastností a chybějících vzájemných překrytů, které jsou rozhodující pro tvorbu 3D modelů metodou průsekové fotogrammetrie, neumožňuje až na výjimky použít tuto metodu. Bylo tedy přistoupeno k ruční tvorbě 3D modelů s využitím stavebních plánů v kombinaci s mapovými podklady. Tímto způsobem bylo možné vytvořit georeferencované vektorové hmotové 3D modely a následně na ně umístit textury vytvořené z restaurovaných a barevně homogenizovaných starých fotografií. Pro potřeby tvorby virtuálního 3D modelu byla vytvořena nová ověřená technologie Ztech s názvem Technologie tvorby virtuálního 3D modelu městské zástavby ze starých fotografií, map a plánů. Technologie se zaměřuje na klíčové metody, nástroje a obory, které se na vytváření virtuálních 3D modelů podílejí, a objasňuje jejich význam v současném i budoucím výzkumu a využití v praxi. Úvod technologie je věnován hodnocení současného stavu vytváření 3D historických modelů měst a představuje hlavní výzvy, kam by se měl budoucí výzkum v této oblasti ubírat. Dále technologie představuje použité softwarové vybavení jak pro přípravu primárních dat, tak i pro samotné vytváření 3D modelů, přičemž pro jednotlivé softwary jsou sepsány detailní pracovní postupy. Závěr je pak věnován pokročilému texturování vytvořeného 3D modelu s využitím zdrojových fotografií. Součástí technologie je také její samotné ověření, které bylo provedeno na čtyřech stavebních objektech. V současné době je vytvořeno cca 80 modelů jednotlivých domů z centrální oblasti města.

    V třetí etapě E2025 probíhalo řešení podle plánovaného harmonogramu a vytčené cíle se podařilo splnit. Nedošlo k žádným odchylkám oproti platnému znění projektu.

  • 2024

    V druhém roce řešení projektu došlo k plnění projektových cílů v souladu s projektovou přihláškou a schváleným harmonogramem, jehož plnění je pravidelně kontrolováno hlavním řešitelem projektu VÚGTK.

    Započala digitalizace vybraných zdrojových dat pro potřeby tvorby 3D modelu a jejich využití při naplňování modelu popisnými historickými informacemi.

    V rámci personálních změn v Oblastním muzeu Most a předávání, inventarizaci jednotlivých sbírek, se v této instituci situace stabilizovala a zlepšující se spolupráce v rámci projektu bude moci pokračovat i v dalších letech.

    Hlavním výstupem týmu UJEP je publikace Jost – „Pramenná základna pro výzkum dějin „starého města“ Mostu na sklonku své existence. (Především nad vizuálními prameny)".

    Pracovní tým ČVUT se věnoval především tvorbě technologie Ztech – „Technologie tvorby virtuálního 3D modelu městské zástavby ze starých fotografií, map a plánů“ a související publikace. Dále proběhlo spuštění testovacího běhu databáze 3D modelů a bylo připraveno obecné workflow pro práci s 3D daty a speciální API pro databázi objektů. Skupina se též věnovala propagaci projektu na školních a jiných akcích. Publikačním výstupem je článek v impaktovaném časopise: Jimp – „Photorealistic Texture Contextual Fill-In".

    Webové stránky projektu jsou na odkaze https://most.vugtk.cz/.

  • 2023

    V prvním roce řešení projektu došlo k plnění veškerých projektových cílů v souladu s projektem a schváleným harmonogramem, jehož plnění je pravidelně kontrolováno hlavním řešitelem projektu VÚGTK.

    Na prvním místě se uskutečnil teoretický výzkum za účelem praktické digitalizace zdrojových dat k jejich použití pro tvorbu 3D modelů a pro naplnění modelu popisnými historickými informacemi.

    V rámci zahájení sběru dat byly tříděny zdroje dle jejich charakteru, tj. především staré plány Mostu a okolí a dobové fotografie. Dále byly řešeny zásadní metodické a koncepční otázky tvorby Nimapy z pohledu historiků, kartografů i GIS pracovníků co do struktury a obsahu tohoto výsledku.

    Pracovní skupina grafiků se věnovala především přípravě budoucích výstupů, pro následující roky. Bylo předpřipraveno obecné workflow pro práci s 3D daty a speciální API pro databázi objektů. Skupina se též věnovala propagaci projektu na školních i jiných akcích.

    Celkový stav řešení projektu tak odpovídá harmonogramu a nedošlo k žádným odchylkám při jeho plnění. Nejsou navrhovány žádné změny v dalších letech řešení projektu.